Místo konání: VÚRV, v.v.i.
Semináře, se zúčastnili zájemci o aktuální informace o změnách druhových a rasových spekter patogenů. Přednášející byly z Týmu genetiky a šlechtitelských metod Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni. Seminář byl rozdělen na dva bloky. V dopoledním přednáškovém bloku byly předneseny prezentace o jednotlivých chorobách a jejich původcích, ve druhém, odpoledním bloku, byly účastníkům semináře prezentovány přímo v polních podmínkách jednotlivé druhy a jejich charakterizace na rostlinách pšenice, špaldy, ovsa atak pod.
Seminář zahájila vedoucí týmu Ing. Jana Chrpová, CSc, která nejprve všechny účastníky přivítala a představila program semináře. Pak pokračovala prezentací, která byla zaměřená na aktuální informace o změnách ve výskytu původců klasových fuzárióz, které se v ČR vyskytují. Začátek prezentace věnovala detailnějšímu seznámení s patogeny rodu Fusarium, jaké jsou nejčastěji se vyskytující druhy a jaké nejvýznamnější mykotoxiny produkují. Připomněla, jak druhy této houby mohou snížit hygienickou jakost a jaké otravy jsou známé při požití infikovaných zrn u dobytka i u člověka. Dále seznámila účastníky s metodikou hodnocení výskytu fuzárií ve VURV, v.v.i. V přednášce se dále zaměřila na změnu výskytu nejčastějších druhů fuzárií a to ve prospěch F.poae, oproti v minulých letech častěji se vyskytujícímu druhu F.graminearum. Nakonec seznámila účastníky s metodami ochrany proti fuzariózám.
Druhou přednášku v dopoledním bloku prezentovala Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., která se zaměřila na aktuální rozšíření rzí v ČR i ve světě. Účastníci se dozvěděli o virulenci jednotlivých patotypů i o jejich škodlivosti. Dále byli informováni o metodách ochrany i metodách šlechtění na rezistenci vůči rzím. Zajímavou informací bylo, že některé druhy mohou v našich klimatických podmínkách přezimovat (jako např. rez pšeničná), zatímco jiné (rez travní) se k nám šíří z jižních států. Bylo poukázáno i na významnou rasu Ug99, která se vyskytuje zatím v Severní Africe, ale vzhledem k oteplování je možné, že se začne šířit na sever. Dalšími houbovými chorobami, které představila RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., byly sněti. Nejprve se účastníci semináře seznámili s jednotlivými druhy, jejich životním cyklem a škodlivostí. Následovaly informace o možnostech moření osiva proti jednotlivým druhům. Dr. Dumalasová konstatovala, že je škoda, že se více nepodporuje šlechtění k odolnosti na sněti. V současné době jsou k dispozici fungicidní prostředky, které zatím na sněti účinkují. Také zmínila, že např. proti sněti zakrslé je nejúčinnější difenoconazole, který se ale nesmí používat ve II. ochranném pásmu vodních zdrojů. Také pro ekologické zemědělství nejsou na trhu dostupné preparáty k ochraně proti této sněti. Poslední dopolední přednášku o pravém stéblolamu zakončila Mgr. Jana Palicová, Ph.D. Účastníci semináře se seznámili s původci pravého stéblolamu a na fotografiích jim byly demonstrovány příznaky této choroby a jak je v porostu rozpoznat. Také byli seznámeni se způsoby ochrany. Dále byla prezentována problematika rezistence původců stéblolamu k fungicidům a zdůrazněna aktuálnost řešení v podmínkách ČR.
Odpolední blok byl zahájen u pokusných parcelek hodnocení náchylnosti pšenice ke rzi pšeničné. Na vybraných rostlinách byly ukázány typické příznaky choroby. Dále byly prezentovány polní pokusy se snětí. Na jednotlivých odrůdách pšenice byly ukázány napadené klasy. Na pozemcích, kde se hodnotí napadení jednotlivých odrůd pšenice, špaldy a ovsa rzí travní a plevovou, se účastníci seznámili s jednotlivými projevy jmenovaných chorob. Prezentace chorob dále pokračovala na pokusný pozemek, kde se hodnotí fuzariózy klasu. Účastníci velmi ocenili, že mohli porovnat jednotlivé příznaky prezentovaných chorob na pšenicích, stejně jako porovnat projevy na špaldě a ovsu.