Nástroje precizního zemědělství, technika a technologie mají kapacitu naplnit podstatné potřeby, které jsou kladeny na současnou rostlinnou produkci ve smyslu zabezpečení dostatečné kvantity i kvality, bezpečnosti potravin, ochrany půdy, vody i biodiverzity, rozvoje informační společnosti a socioekonomické prosperity venkova. O tom, zda, jak a v jaké míře bude precizní zemědělství využíváno, rozhodne míra odborné vzdělanosti v této oblasti, která vyžaduje mezioborové kompetence propojující biologie s agronomií, novými technologiemi, ekonomii a vnímavosti k životnímu prostředí. Příklady táhnou, proto je již druhým rokem organizován cyklus setkání formou workshopů na farmách, které precizní technologie implementovaly a aktivně je používají. Jednou z nich je i zemědělské družstvo Dolní Újezd, kde tyto workshopy probíhají v rámci činnosti České technologické platformy pro zemědělství již druhým rokem.

Je podzim těsně po době covidové, sedím v kabině moderního postřikovače s postarším traktoristou důchodového věku, který mi již půl hodiny nadšeně vypráví o tom, jak používá senzorovou techniku a aplikační mapy. Jeho zápal je nakažlivý, neboť je zřejmé, že ví, proč tuto technologii tak rád používá. Není pochyb o tom, že ho tato práce velice baví. Rozumí nejen technické stránce, ale zručně argumentuje i přínosy, které plynou ze snížení spotřeby herbicidů proti pcháči detekovanému na poli z bezpilotních prostředků multispektrální kamerou. Je zřejmé, že v tomto podniku dělají věci jinak. Jak? To měli možnost zjistit účastníci již čtyř workshopů, které se během 2 let v ZD Dolní Újezd pořádaly pro zájemce z řad široké zemědělské praxe.

Úvodní setkání v minulém roce bylo koncipováno jako seznámení s farmou, její strukturou – kombinované zaměření na rostlinnou i živočišnou produkci, představení konkrétních situací na poli i v poloprovozně pokusném režimu. Agronom pro precizní zemědělství ZD Dolní Újezd Ing. Josef Čejka vysvětlil, jakým způsobem uvažují o precizním zemědělství a proč se rozhodli tyto nástroje systémově integrovat do provozu. Podstatnou roli v této rozvaze je propojení živočišné a rostlinné produkce, které podporuje ideálně koloběh živin a celkovou bilanci, která umožnuje optimalizovat použití hnojiv. Podnik aktivně pracuje s výzvami omezení výměry honů, zapojuje do celkové rozvahy využití biopásů, testuje i ozeleňování kolejových meziřádků.

Druhé setkání nabídlo možnost ověření si funkčnosti představeným příkladům využití precizních technik na stejných plochách tak, aby si frekventanti mohli sami vyhodnotit a na vlastní oči ověřit, zda záměr a praktické nasazení těchto technologií dosahuje očekávání, která jsou na ně kladena, přičemž se orientovalo na způsob práce s daty, aplikačními i výnosovými mapami, GIS problematiku a praktické ukázky z vyhodnocování a interpretace dat.

V roce 2024 proběhla 2 setkání. První (28.5.2024) bylo orientováno na datový management a na představení způsobů sběru, zpracování, vyhodnocení a interpretace dat pro rozhodování o zásazích či opatřeních nejen v průběhu vegetační sezóny, ale i s krátkodobým i střednědobým výhledem. Zpracování a analýzu dat z dálkového průzkumu vysvětlila na příkladech z okolních pozemků docentka Jitka Kumhálová z ČZÚ. Objasnila zákonitosti i limity sběru dat senzory dálkového průzkumu, které jsou v současné době k dispozici na satelitních platformách Sentinel, Planet i Landsat. Soustředila se na provázání multispektrálních, hyperspektrálních i radarových výstupů jak z těchto platforem, tak bezpilotních prostředků a analýzu pomocí volně dostupných nástrojů QGIS v návaznosti na metadata (výnosy, meteorologické informace, fenologie porostu, výživový stav).

Plynule na ni navázal doktor Lukáš Tůma s relativně novou oblastí radarových dat, která jsou volně dostupná z platformy Sentinel 2. Radarová data mají svůj potenciál uplatnění zejména s ohledem na to, že jsou dostupná bez ohledu na oblačnost. Směr, kterým se využití ubírá, je podobný jako v případě dat multispektrálních překládaných do široce používaných vegetačních indexů (NDVI, EVI, SAVI atd.). V tomto duchu byl prezentovány i výsledky statistických analýz vzhledem k radarovému vegetačnímu indexu RVI ve vztahu k NDVI, resp. fenologickým a výnosovým parametrům plodin. Na tuto oblast plynule navázala prezentace o sběru a zpracování dat zemědělskou technikou John Deere s praktickými postřehy Ing. Maliny.

Závěr dopoledního bloku zajistila Ing. Poláková s představením činnosti a aktivit Spolku pro udržitelné a inovativní zemědělství. Odpoledne pak probíhalo v duchu diskusí a prohlídek zajímavých pěstebních ploch, kde Ing. Čejka demonstroval stav porostu v kontextu využívání precizních opatření od zpracování půdy, přes setí, hnojení a ochranu s akcentem na páskové postřiky i plečkování.

Druhé letošní setkání se soustředilo na problematiku zónových aplikací a způsobu, jak ho praktikuje ZD Dolní Újezd. Specificky byla představena nová bezpilotní technika v podobě VTOL řešení, které je pro praktické nasazení na velkých plochách mimořádně efektivní z hlediska nalétnuté plochy v čase a výslednou kvalitu. Ing. Hanzlík z firmy Geotronics předvedl ukázku provozu této techniky přímo na místě.

Takto shromážděná, zpracovaná a interpretovaná obrazová data jsou vhodným podkladem pro zónový management, který pak lze využít v podobě vytvořených aplikačních map pro cílenou aplikaci přípravků na ochranu rostlin či hnojení. V návaznosti na to byla detailně představena technologie firmy HORSCH s pulzním systémem trysek. Po předvedení praktického provozu pak Ing. Růžek z VÚRV komentoval s hlubokým vhledem specifika letošního jara ve vztahu k hnojení polních plodin a využitelnosti živin.

V rámci polních ukázek se pak účastnící seznámili v provozu s nejmodernější zemědělskou technikou (postřikovače, plečky, senzory a další) a do pozdních odpoledních hodin diskutovali.

Čtyři workshopová setkání navštívilo během dvou let více než 250 účastníků, kteří pochází nejen z řad praktických zemědělců, ale i studentů univerzit, vyučujících středních zemědělských škol, poradců, státní správy či ministerstva zemědělství.

ZD Dolní Újezd je dobrým praktickým příkladem využívání precizních technologií. Bezpochyby těží z ideálního zázemí propojujícího rostlinnou a živočišnou produkci na přibližně 10 tis. ha orné půdy, když v regionu zaměstnává přibližně 350 lidí a je nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu. Disponuje nejmodernější zemědělskou technikou, kterou dokáže smysluplně využívat. Je však zřejmě, že rozdíl spočívá i v pochopení předností i limitů těchto technologií a zejména pak v motivaci obsluhujícího personálu. Co dál? Odvaha nebát se zkoušet a testovat nové postupy, sdílet nejen pozitivní zkušenosti s ostatními a zejména se učit z vlastních i cizích zkušeností.

***

Workshopy byly pořádány za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství.

Připravila: Veronika Hlaváčková