Zemědělský svaz ČR uspořádal 23. 3. 2023 v Obecním domě konferenci na téma Zaměstnávání cizinců v zemědělství.

Konferenci uvedl předseda ZS ČR Martin Pýcha. Na úvod řekl, že práce v zemědělství se bez zahraničních pracovníků neobejde. O jakou práci se jedná? Jde o pro Čechy neatraktivní manuální práci bez nutnosti kvalifikace. Poptávka po pracovnících v zemědělství stále roste. Až 30 procent podniků chce nabírat nové lidi, není však, kde je vzít. Se stejným problémem se potýká i západní Evropa, do níž ale proudí pracovníci z jižní Evropy nebo ze severní Afriky. Náš problém je jiný. Momentálně přicházíme o velké množství pracovníků z Ukrajiny, kteří k nám v minulosti přicházeli na různá pracovní povolení. Válkou na Ukrajině se toto mění. Do naší země přicestovalo z Ukrajiny mnoho uprchlíků, avšak muži, kteří u nás měli zavedenou práci, odešli bojovat. O jaké pozice se konkrétně jedná? Jde o pečovatele o zvířata, operátory zemědělské techniky, sezónní pracovníky a další manuální práce. 

Co nyní potřebujeme nejvíce? Ze všeho nejdůležitější bude zpružnit a zefektivnit systém příjímání cizinců na práci tak, aby k nám lidé ochotní vykonávat manuální práci vůbec mohli přijít. Zaměstnávání cizinců je cestou k tomu, aby podniky mohly realizovat více zakázek, zaměstnávat více lidí a odvádět tudíž více peněz na daních. Právě toto by měl být náš zájem.

Slova se dále ujal Hynek Řičica DiS. z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Velmi podrobně představil posluchačům vládní programy ekonomické migrace a seznámil je s aktuálními kapacitami a s přidělováním jedinečných kódů v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Nejvíce nových míst se navýší v případě Filipín.  

Ing. Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství ČR navázala tématem udělování pracovních víz. MZe je garantem programu Mimořádné pracovní vízum, jež je odlišné od programu Kvalifikovaný zaměstnanec, který cílil pouze na pracovníky z Ukrajiny. Ukrajinská vláda se spuštění ekonomické migrace brání, a tak program Mimořádné pracovní vízum zatím stojí. 

Řekla také, že MZe nezná poptávku po pracovnících z jiných zemí než z Ukrajiny, a proto zatím nedošlo k rozšíření programu Mimořádné pracovní vízum na jiné zdrojové země.. Zahraniční pracovník pracuje u jednoho jediného zaměstnavatele, a to na jeden rok. Využívaly ho hlavně firmy ze sektoru lesnictví a potravinářství. Na závěr svého příspěvku shrnula, že MZe také poskytuje informační servis a komunikuje s garanty (Potravinářská komora, Lesnicko-dřevařská komora, ASZ, Agrární komora a ZS ČR).

Ondřej Brychta, analytik pracovní migrace z Ministerstva vnitra ČR, se vyjádřil k aktuálním podmínkám pobytu zahraničních pracovníků. Jeho příspěvek byl vůbec nejobsáhlejší, protože se dotýkal konkrétních příkladů z praxe. Na úvod svého vystoupení řekl, že standardní pracovní migrace pracovníků z Ukrajiny byla sice válkou pozastavena, stále tu na našem území ale máme držitele platných pracovních povolení, kteří si mohou zažádat o jejich prodloužení. Dále tu máme i pracovníky z Ukrajiny, kteří tu mají trvalý pobyt. A dále tu máme nově příchozí válečné uprchlíky. Každá z těchto tří skupin má různé podmínky práce.

Ukrajinci, kteří před 24.2.2022 pobývali na území Ukrajiny a uprchli odtamtud, jsou nyní držiteli dočasné ochrany (pouze na první tři měsíce jim k pobytu na našem území stačil biometrický pas). Je důležité si uvědomit, že dočasná ochrana se řídí pravidly EU. Nelze tedy jakkoliv tyto uprchlíky „třídit“, ale jsme vázáni tímto celoevropským pravidlem.  

Držitelé dočasné ochrany musí nyní udělat dva kroky, protože jim v březnu 2023 končí lhůta, na kterou jim byla udělena. Nyní je v běhu proces jejího prodlužování. Ti, kdo ji dostali (jedná se o statisíce osob), musí zaprvé do konce března provést internetovou registraci, a tím si dočasnou ochranu prodloužit do 30.9.2023. Součástí této registrace je rezervování termínu pro návštěvu zastupitelského úřadu OAMP, kde mu do víza vylepí pracovní štítek. Zadruhé tedy navštíví úřad OAMP, kde si prodlouží dočasnou ochranu o další půlrok, tj. do konce 31.3.2024. Bez tohoto kroku jim dočasná ochrana zaniká, pozor na to. „Ke konci roku máme evidováno 440 000 držitelů dočasné ochrany a zatím o prodloužení požádalo 288 000 osob,“ řekl Ondřej Brychta.

Jiný je „náhradní“ pobytový titul strpění pobytu na území ČR. Jeho účelem je umožnit pobyt na našem území těm Ukrajincům, kteří se nemohou vrátit domů z důvodu válečného stavu. I strpění pobytu se udělovalo na jeden rok a nyní v březnu tedy končí. Ze zákona Lex Ukrajina vyplývá jeho automatické prodloužení do 31.3.2024, a to bez registrace. Ukrajinci se nemusí nikam dostavovat, stačí jim mít vízový štítek. Jeho platnost zaniká opuštěním ČR, ale zavedla se výjimka, že jeho držitelé mohou cestovat po EU i na Ukrajinu.

Držitele dočasné ochrany mohou podniky zaměstnat. Držitel dočasné ochrany má volný přístup na trh práce, a to BEZ povolení k zaměstnání. Kdo má však jen strpění pobytu, ten potřebuje mít povolení k práci od úřadu práce.

Jak rozeznat držitele dočasné ochrany od držitele strpění pobytu? Podle štítku na vízech, na němž jsou vyznačeny unikátní kódy „účelu a druhu pobytu“. Kódy jsou vysvětleny níže v přiložené prezentaci a najdete je i na webu MV ČR.

Smyslem dočasné ochrany je poskytnout válečným uprchlíkům bezpečí. Není to však stejné jako ekonomická migrace. Držitel dočasné ochrany by neměl přecházet na běžná pobytová oprávnění (zaměstnaneckou kartu), ani by z této ochrany nemělo automaticky vyplývat, že získají trvalý pobyt v ČR.  Jak již zaznělo, zaměstnaneckým kartám se nyní vláda Ukrajiny brání.

Dále Ondřej Brychta upozornil, že ČR nepodporuje ani sekundární migraci pod záminkou, že u nás lidé z Ukrajiny našli zaměstnání, ač dosud pobývali pod dočasnou ochranou např. v Polsku. Toto je umožněno pouze při sloučení rodiny. Stále platí, že o zaměstnaneckou kartu žádají Ukrajinci na Ukrajině, nesmí o ní žádat v zemích EU (!).  

Důležité je také vědět, že dočasná ochrana umožňuje pohybovat se v rámci Schengenu na dobu 90 dnů a lze i pracovat, pokud bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání od příslušného ÚP (dle paragrafu 92 maximálně na dobu 90 dnů). Při dodržení pravidla 90 dnů na našem území, 90 dnů zpět v zemi, kde má osoba udělenu dočasnou ochranu (např. Ukrajinci s dočasnou ochranou v Polsku).

Vláda ČR zavedla omezení migrace pro občany z Ruska a Běloruska jako válečných agresorů. Objevují se stále lidé, kteří zaměstnaneckou kartu měli, odjeli domů na Ukrajinu, pak se k nám vrátili, ale nestihli si podat žádost o prodloužení této karty. I tak mohou požádat o její prodloužení, pokud doloží důvod a zažádají do 5 dnů od vstupu do ČR.

Ministerstvo vnitra ČR si uvědomuje, že musí pomáhat se zvyšováním pracovní migrace i z ostatních vývojových zemí už proto, že nelze zpochybnit přínos pracovní migrace pro naši ekonomiku. Je tu proto snaha o zavedení efektivnějšího IT systému, který by do budoucna umožnil elektronické vyřizování žádostí a měl i právní základ. K modernizaci však nedojde dříve než po roce 2025.

Opětovné udělení dočasné ochrany není to stejné jako prodloužení, opětovné udělení dočasné ochrany je už bez benefitů. Na sklizeň tedy přijet z Ukrajiny pracovníci mohou. Držitel dočasné ochrany může měnit podniky/pracoviště. Je tedy jednodušší zaměstnávat držitele dočasné ochrany (nepotřebuje nikam nic hlásit, jen na úřadu práce, že zaměstnal cizince).

Ondřej Brychta dále uvedl řadu praktických příkladů. Pokud měl například Ukrajinec dočasnou ochranu v Polsku a přijel za prací do Čech – nedostane u nás už ani strpění pobytu. Takováto situace už se hodnotí jako sekundární migrace, a tu ČR neumožňuje (ač většina států EU ano) z toho důvodu, že na našem území je uprchlíků vysoké procento, a není možné umožňovat další příliv těchto migrantů ze sousedního Polska, kde jich je také mnoho. Pokud by však za prací přišel Ukrajinec s vysokou kvalifikací a žádal o modrou kartu, tomu bude migrace od 1.4.2023 umožněna.

Existuje evidence / vzájemná informovanost o tom, zda má konkrétní Ukrajinec uloženu povinnost narukovat? Žádná taková evidence neexistuje, uvedl O. Brychta.

Jakým způsobem získá Ukrajinec stejná práva na práci jako Čech? Pokud je držitelem zaměstnanecké karty, může si ji prodloužit o další dva roky (vydává se na dva roky). Po 5 letech si může zažádat o trvalý pobyt. Až když ho získá, má volný přístup na trh práce (podmínkou je 5 let pobytu na území ČR a úspěšné složení zkoušky z českého jazyka na úrovni A2). Udělením trvalého pobytu zaměstnanecká karta zaniká a Ukrajinec jím získává stejná práva na práci u nás, jako každý jiný Čech.

PhDr. Jiří Kvasnička z Ministerstva zahraničních věcí představil programy ekonomické migrace týkající se jiných zemí než Ukrajiny. Aby vůbec ekonomická migrace fungovala, musí fungovat zastupitelské úřady v daných zemích. Po dvou letech covidu toto stále není samozřejmé, uvedl Jiří Kvasnička. Fungování zastupitelského úřadu v cizině neovlivníme – řídí se národními pravidly dané země.

Co se Kyjeva a Lvova týče, nové žádosti zdejší úřady nepřijímají. Jiří Kvasnička upozornil, že je důležité si uvědomit, že ani v případě míru k nám z Ukrajiny už nepoplynou muži v produktivním věku. Je jasné, že se budou věnovat spíše rekonstrukci své země. Do módu před válkou se už nevrátíme. Kde tedy hledat zdroj pracovní síly? O znovuspuštění programu Kvalifikovaný zaměstnanec se nepřemýšlí a vízová agenda pro občany Běloruska a Ruska je pozastavena. (Žije-li ale například Kazach v Rusku, tak je oprávněn podat žádost o práci na ZÚ v Moskvě. Zato občané Ruské federace nemohou podat žádost ani na svém území, ani jinde!)

O zaměstnaneckou kartu nemusí cizinci žádat jen prostřednictvím úřadu pro ekonomickou migraci. Mimo ekonomickou migraci nejsou pro některé země stanoveny kvóty. Mohou například zažádat o sezónní vízum na 9 měsíců. Existují i krátkodobá schengenská víza. Stačí-li vám pracovník například na sezónní práce, využívejte tato schengenská víza, která se udělují na 90 dnů. Lhůta na vyřízení je 2 týdny (ale i do pěti dnů je vše vyřízeno). Souběh žádostí o zaměstnanecké karty a krátkodobé schengenské vízum je možné. Tyto žádosti lze kombinovat. Pokud cizinci s doklady pomáháte, dejte si jen pozor, že doklady mu připravíte na jiné lhůty k pobytu. Pro biometrickou kartu si cizinec dojde na MV ČR, tj. nemusí ji mít při vstupu do ČR.

Kde se navýšily kvóty a zůstávají nevyužití pracovníci z ciziny? Jde o Arménii, Srbsko, Gruzii, Severní Makedonii, Moldavsko. Přetížené jsou Filipíny, Kazachstán, Mongolsko, Indie.

Která země se stane pro nás tou klíčovou místo Ukrajiny? Nezáleží to jenom na nás! Jak bylo řečeno, žádosti se přijímají nikoliv u nás, ale na ZÚ dané země a řídí se pravidly dané země. Proto je tento proces tak složitý a mnohdy nepružný.

Na závěr svého příspěvku doporučil Jiří Kvasnička navázat pracovní spolupráci s pracovníky z Filipín (jsou například žádaní coby řezníci). Pracovní migrace z Filipín je plně pod kontrolou filipínské vlády a české podniky tak mají jistotu, že dodrží to, nač jim bude uděleno pracovní povolení.

Mgr. Barbora Vojáčková z Ministerstva práce a sociálních věcí představila konkrétní formuláře, které musí cizinec vyplnit, a shrnula povinnosti, za kterých lze u nás cizince zaměstnávat. Připomněla možnost, že o zaměstnaneckou kartu může požádat cizinec i v zastoupení zaměstnavatele, pokud ten má od něj plnou moc. K dotazům uvedla, že podle paragrafu 92 lze zaměstnat Ukrajince, který získal dočasnou ochranu v Polsku. Pokud má vydáno povolení k zaměstnání od ÚP, pak ho můžete zaměstnat, avšak ne na více než 90 dnů v kuse. Povolení k zaměstnání vydává MPSV až na dva roky. Obecně platí, že je potřeba hlídat dvě věci: aby cizinec jednak na našem území oprávněně pobýval, a jednak aby měl oprávnění k práci.

Barbora Vojáčková ještě upozornila, že jiné je to se zaměstnáváním občanů EU (například ze Slovenska). Ti mají stejná práva a povinnosti jako Čech. Zaměstnavatel jen vede evidenci a nahlašuje ukončení pracovního poměru na úřadu práce.

Ing. Oles Shokalo, jednatel společnosti HR Summit, představil, jaké má jeho agentura pro zaměstnávání cizinců poznatky přímo od zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé reflektují, že ti Ukrajinci, na které byli zvyklí, k nim už nepřijedou, protože rukují do války. Podnikům tito zaměstnanci chybí. Chybí nejenom kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní pracovníci.

Co se sektoru zemědělství týče, tak přesně víme, kdo v něm nebude pracovat. V zemědělství nebudou pracovat lidé, kteří nemají rádi zvířata, ani ti, kteří nemají vztah k půdě. Také se nám v průběhu covidu ukázalo, že se určitě nestane to, že by lidé zvyklí na práci v jiných odvětvích, s útlumem práce v těchto odvětvích automaticky přešli na práci do zemědělství. Ukázalo se, že takhle to nefunguje.

Z praxe vidí, že pro sektor zemědělství nejlépe fungovalo roční vízum. Z praktického pohledu by tedy nejlepší bylo, aby bylo možné dočasnou ochranu převést na roční vízum.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost v ČR nenutí žadatele o práci zvyšovat si kvalifikaci, ani být pro zaměstnavatele atraktivnější. Stranou zájmu českých podniků tak zůstává, že za prací sem z Ukrajiny přijíždí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří pracovali v ukrajinských agropodnicích. Nabízí se tak, že obě strany by se mohli vzájemně obohatit o nové poznatky a zkušenosti. Oles Shokalo proto vyzval přítomné zástupce ministerských úřadů, aby působili na obnovení ročních/půlročních víz. Také upozornil, že už nebudou udržitelné nekomfortní podmínky, za kterých bývali Ukrajinci ochotní na našem území pracovat. Do budoucna už jim určitě jedna matrace nepostačí, stále víc se ptají na podmínky ubytování.

Další možností, jak do zemědělství přilákal mladé a v zemědělství vzdělané pracovníky, by byla spolupráce s univerzitami. Ukrajinští studenti mohou do Čech přijíždět například během letních prázdnin – stále je tu možnost využívat lhůty 90 dnů, o níž byla řeč výše.

Migrace napomůže zvýšení konkurenceschopnosti ČR, uzavřel svůj příspěvek Oles Shokalo.

Lenka Kuchtová ze ZD Všestary představila, jak přistupují k zaměstnávání cizinců u nich. ZD Všestary má jako významný pěstitel zeleniny velký problém sehnat na práci pracovníky z ČR, protože jde o velmi pracnou manuální práci. I Lenka Kuchtová potvrdila, že v praxi často kombinovali schengenská víza s mimořádným ročním vízem a tím tak vykrývali lhůtu, než cizinec obdržel mimořádné vízum. Když už k nim do podniku cizinci za prací přijeli, byli jim v ZD Všestary ochotni nabídnout zaměstnaneckou kartu. Mají tu vlastní ubytovnu, ale lidé jim přesto stále chybí, zejména muži. Lenka Kuchtová potvrdila, že v praxi se jim ukázalo, že lidé z jiných sektorů na práci v zemědělství nepřejdou, a že utlumením pracovních míst například v automobilovém průmyslu jim nové pracovníky naprosto nepřinese.  

***

V zemědělství pracuje řada lidí v důchodovém věku. Mladé lidi se nám stále nedaří do praxe dostat. Problém mnohých našich zemědělských podniků je, že neumí přilákat zaměstnance. Nezabývají se příliš tím, jak nastavit inzerát tak, aby odrážel marketingovou strategii podniku.

Zemědělský svaz ČR proto zakládá personální agenturu AgroJobs, která bude propojovat zájemce o práci v zemědělství s podniky, kterým chybí pracovní síla. Práce tu bude jak pro kvalifikované profese, tak i pro nekvalifikované pracovníky ochotné vykonávat manuální práci.