Koalice dvou seskupení SPOLU a PIRSTAN uzavřela koaliční smlouvu, která by měla předcházet programovému prohlášení nově vzniklé vlády. V této smlouvě je řada ustanovení, která vítáme, ale zároveň jsou jiná, s nimiž nemůžeme souhlasit. Hned v úvodu se koalice zavazuje k tomu, že bude účinněji podporovat některé skupiny zemědělců, hlavně rodinné farmy a malé a začínající zemědělce. „Znamená to tedy, že nevyjmenované nechce účinněji podporovat? Proč se tedy ve stejném bodu zavazuje k podpoře všech zemědělců v souladu se SZP a snahou prosazovat nejen ekologické, ale i ekonomické a sociální cíle této politiky?,“ zamyslel se předseda Zemědělského svaz ČR Martin Pýcha. Za deklaratorní musíme považovat slib snižování byrokracie, když z následujících bodů naopak vyplývá, že administrativní zátěž zemědělců dále poroste.
Jednoznačně kladně hodnotíme snahu o propojení LPIS s dalšími systémy a jejich přizpůsobení pro používání v mobilních zařízeních. Dlouhou dobu prosazujeme vyšší podporu precizního zemědělství jako způsobu, jak šetrně a účinné využívat minerální hnojiva a pesticidy. Díky těmto postupům se daří dlouhodobě snižovat jejich spotřebu a další rozšíření těchto technologií pomůže obstát v náročné konkurenci s minimálním vlivem na okolní prostředí. Rovněž nás potěšila snaha o zkracování odbytových řetězců, podpora vlastního zpracování, posílení role odbytových organizací a slib na vytvoření investičního fondu pro usnadnění zemědělců do zpracovatelských firem. Motivace zemědělců na účasti ve fungujících odbytových družstvech a organizacích producentů může výrazně posílit naši roli v rámci agropotravinářské vertikály.
Pozitivně hodnotíme záměr o zvyšování potravinové bezpečnosti, jen s drobnou úpravou. Dle definic lze tuto bezpečnost zajistit i vyšším dovozem, což je v přímém rozporu s našimi požadavky na dosažení strategické potravinové bezpečnosti u potravin, které si v našich klimatických podmínkách dokážeme zajistit sami. Rovněž vítáme záměr o vytvoření rezervního fondu na podporu zemědělců v případě přírodních katastrof. „Chci věřit, že po dlouhých letech mluvení se tohoto fondu konečně dočkáme,“ prohlásil Martin Pýcha. Rovněž vítáme snahy o vyšší podporu výzkumu a šíření inovací. Ostatně i náš svaz je v této oblasti aktivní prostřednictvím České technologické platformy pro zemědělství. A přivítali jsme i závazek, že nová koalice chce více chránit půdu před zábory a degradací. Doufám, že konečně dojde ke zpřísnění podmínek záboru kvalitní zemědělské půdy a bude jasně definována strategická výměra zemědělské půdy pro zajištění potravinové soběstačnosti.
Bohužel v této smlouvě je i poměrně dost bodů, se kterými nemůžeme ani při nejlepší vůli souhlasit. Prvním z nich jsou závazky ke zvýšení podílu ekologického zemědělství a zvýšení podílu neprodukčních ploch. Přílišné ambice vycházející ze strategie F2F zcela opomíjejí druhou stranu, kterou je poptávka. Ačkoli patříme k premiantům, pokud jde o výměru půdy v režimu EZ, skutečná produkce a poptávka po těchto potravinách je jedna z nejnižších v EU. Kromě toho navýšení těchto ploch bude vyžadovat obrovský nárůst kompenzací, se kterými ale není počítáno v rozpočtu.
Rovněž nesouhlasíme se souběžnou aplikací platby na první hektary a zastropováním přímých plateb. Již současné zvýhodnění menších zemědělských podniků funguje, což dokládá zvyšování velikost farem do 500 ha na úkor větších podniků i nárůst počtu malých zemědělců s výměrou do pěti hektarů. Souhlasíme s vyšší podporou na první hektary pro všechny zemědělce, ale další zvýhodnění menších zemědělců povede k diskriminaci jedné části podnikatelů a vážně ohrozí ekonomiku a konkurenceschopnost celého zemědělství a hrozí další odklon od živočišné výroby se všemi negativními důsledky.
Jako dozvuk předvolebního politického boje se jeví kontrola propojenosti firem a snaha o odklon od biopaliv a bioplynu tzv. 1. generace. V našich podmínkách nemáme příliš mnoho možností, jak naplnit naše závazky v oblasti snižování emisí a biopaliva první generace. Pokud by se měla tento odklon realizovat, je nutné provést důkladnou analýzu včetně nalezení vhodných alternativ.
Stále nechápeme snahy o zmenšování velikosti jednotlivých honů, což se ve smlouvě objevilo v závazku snížit velikost honu na erozně ohrožených půdách na 10 ha. Existuje řada výzkumem i praxí ověřených technologií, které umožňují erozi na takovýchto pozemcích řešit a omezení velikosti je jen jedním z mnoha způsobů. Technokratické opatření možná sníží jeden z faktorů eroze, ale jiné naopak zvýší.
Jako velmi nebezpečnou vnímáme tezi o revizi dojednaného nastavení SZP. Už nyní máme dvouleté zpoždění a další prodlužování nejistoty ohrozí čerpání podpor pro české zemědělce. Rovněž nemůžeme souhlasit se závazkem na spolufinancování rozvoje venkova v minimálně současné výši. V kontextu nových výzev zelené dohody a snížení národní obálky ze strany EU jde nepochopitelný slib, který nejenže ohrozí podporu investic, ale bude mít velký vliv i na financování agroenvironmentálních opatření.