Už je to více než měsíc, kdy jsme vyjádřili nespokojenost se způsobem projednávání změn národního strategického plánu SZP pro nové období. Možná stojí za to zopakovat si několik základních informací o vývoji.
Vše začalo před čtyřmi lety projednáváním reformy SZP na úrovni Evropské unie. Komise představila návrh změn a začala jej projednávat se zainteresovanými stranami. Po letech vyjednávání se podařilo dojednat kompromis, který však byl nakonec doplněn tzv. Green deal (Zelenou dohodou). Významným hráčem, při formování kompromisu, byla i celoevropská zemědělská organizace Copa/Cogeca, sdružující naprostou většinu zemědělců EU. Pozice této organizace k reformě SZP byla svými členy dlouhou dobu projednávána, přesto se našla minoritní zemědělská nevládka z jedné menší země, Asociace soukromého zemědělství, která dojednanou pozici napadla, ačkoliv v procesu tvorby pozice se smysluplně na formování nepodílela. Trucovitě pak členství v Copa/Cogeca zrušila. To následně, půl roku po rezignaci na členství, mediálně oznámila těsně před finálním jednáním tzv. trialogu (jednání zástupců evropského parlamentu, Komise a Rady) ke konečné podobě SZP doplněné o dílčí strategie Green Deal evropským parlamentem.
Už v té době nabrala všechna jednání obrovské zpoždění a začalo se pracovat na podobě národního strategického plánu. Ministerstvo zemědělství vytvořilo pracovní skupiny, ve kterých měly slovo všechny nevládní zemědělské i nezemědělské organizace. Na evropské úrovni stále probíhala jednání o konečné podobě a pracovní skupiny tak pracovaly s různými možnými variantami, aby mohla být konečná verze přijata před koncem minulého roku. Každá ze stran musela ustoupit ze svých požadavků a každá se musela smířit s některými aspekty návrhů. Pro Zemědělský svaz ČR šlo například o přesun managementu TTP z druhého do prvního pilíře mezi jedno z opatření tzv. ekoschémat. Další byla výše kofinancování druhého pilíře, kde jsme prosazovali navýšení z 35 % na 70%. Nutno říci, že požadavek na navýšení kofinancování PRV podpořily společnou výzvou všechny nevládní organizace s výjimkou Asociace soukromého zemědělství.
Na konci listopadu ministerstvo zemědělství zveřejnilo téměř finální verzi národního strategického plánu k závěrečným stanoviskům a připomínkám s desetiprocentní redistributivní platbou v prvním pilíři bez zastropování a 65% kofinancováním druhého pilíře. Následně místopředseda Asociace soukromého zemědělství zveřejnil článek, kde tuto verzi národního rozpočtu zpochybnil (jaká podobnost s projednáváním na evropské úrovni) a zveřejnil výpočet, podle kterého se ministerstvo chystá všem zemědělcům odebrat 1000 Kč z přímých plateb a z těchto peněz financovat velké holdingy. Přiznám, že tomuto článku jsme nevěnovali velkou pozornost, protože jsme nevěřili, že takovým nesmyslům může někdo uvěřit. Mýlili jsme se.
Oč jde? Na platby v prvním pilíři je určeno cca 20,5 mld. Kč, což je méně, než v minulých letech. V původním návrhu bylo určeno 10 % z obálky na redistributivní platbu (RP). 13+2 % na citlivé komodity, 30 % na ekoschémata (vč. jednoho z opatření na management TTP), 0,5 % na mladé zemědělce a 0,4 % na podporu malých subjektů. Zbytek tvoří přímé platby, tzv. BISS. Asociace soukromého zemědělství však ve svém výpočtu odečetla automaticky od platby BISS+RP 1000 Kč, což je zřejmě dle jejich pohledu část managementu TTP v rámci ekoschémat a podpory precizní zemědělství. Ovšem ekoschémata jsou na výši RP a BISS zcela nezávislá a naopak. Takže vlastně odečetli hrušky od jablek. Jen pro vysvětlení. Opatření v rámci ekoschémat jsou oceněna určitou částkou a náleží zemědělci jen po splnění těchto opatření – strukturální změna ekoschémat tedy má vliv na výši sazby v tomto opatření, ale nemá žádný vliv na výši BISS+RP, jak se svou manipulativní kalkulací zřejmě snaží ukázat ASZ. A zcela nezávislé jsou platby v prvním a druhém pilíři. Kalkulace s odečítanou „magickou“ tisícovkou je tedy od základu chybná.
Následně se začaly objevovat informace, že těmto pochybným výpočtům uvěřili i politici a na jejich základě chystají radikální změny v národním strategickém plánu. Na tyto signály jsme zareagovali žádostmi o setkání jak s ministrem zemědělství, tak s předsedy stran koalice. Ministr zemědělství přijal našeho předsedu a prezidenta Agrární komory ČR a jediným sdělením bylo, že o podobě strategického plánu rozhodují předsedové koaličních stran, nikoliv on. Na uvedená jednání jsme nebyli přizváni, předsedové stran, kteří dělali konečné rozhodnutí s námi s výjimkou předsedy KDU ČSL Jurečky nejednali a naši žádost o jednání ignorovali. Proto jsme začali pracovat na přípravě demonstrace, abychom ukázali že takový postup je nepřijatelný. Následně zareagoval na společnou výzvu 29 organizací předseda vlády s tím, že jednání stále probíhají a že s námi jednat nebude, pokud bude cítit tlak protestů. Tato odpověď byla konečným impulsem pro uspořádání první demonstrace před úřadem vlády. V době jejího konání předsedové koalice přijali politické rozhodnutí, že dojde k radikální změně redistribuce z 10 % na 23 % z celkové obálky. A tuto změnu označili za kompromis.
Vzhledem k přijatému politickému rozhodnutí bez zveřejnění jakýchkoli dopadů a další neochotě jednat následoval další protest – symbolické spálení balíku slámy a protestní jízdy traktorů středních a větších zemědělců po celé republice. Ani tato akce nepřipoutala pozornost politiků a zcela přepracovaná koncepce, která bude mít podle našeho názoru hluboký dopad na české zemědělství, byla zaslána pracovní skupině svolané ministerstvem zemědělství. Na tu bylo přizváno 80 organizací a jednotlivců, kteří měli tři minuty na přednesení svých stanovisek. Druhý den po této zcela formální schůzce byl národní strategický plán bez projednání našich připomínek odeslán Evropské komisi.
To vedlo k vytvoření krizového štábu Zemědělského svaz ČR a Agrární komory ČR, který vyzval zemědělce k další protestní jízdě. Ta se měla uskutečnit minulou středu opět v celé republice a masivnější účastí zemědělské techniky. Večer před konáním akce se po měsíci čekání ozvali pracovníci kanceláře předsedy vlády, že je ochoten se s našimi zástupci setkat, pokud bude demonstrační jízda zrušena. Na to jsme rychle reagovali, vyzvali jsme připravené zemědělce, aby plánovanou jízdu odložili minimálně do konání schůzky s premiérem.