Větrný Jeníkov/Praha – V rámci současné diskuse o nové Společné zemědělské politice po roce 2020 zaznívají hlasy o možnosti zastropování plateb pro větší zemědělské podniky. Cílem je ušetřit finanční prostředky, které budou chybět v evropském rozpočtu po odchodu Británie a nastavení jiných evropských priorit. Pokud by došlo k takovému rozhodnutí, mělo by to negativní důsledky pro české a slovenské zemědělství. V podstatě by to znamenalo devastaci zbytku živočišné výroby u nás, především chovu dojených krav, prasata drůbeže.

 Ministerstvo zemědělství ve své pozici zcela logicky povinné zastropování odmítá, stejně tak i Zemědělský svaz ČR. Společně se zástupci politických stran o tom budou diskutovat zemědělci zastupující regionální organizace Zemědělského svazu z celé republiky ve čtvrtek 7. září ve Větrném Jeníkově.

 „V současné době funguje zastropování na dobrovolné bázi. Některé členské státy Evropské unie platby stropují. Každý stát má stropy nastavené jinak, podle svých podmínek. V České republice, kde je největší průměrná výměra zemědělských podniků, je aplikováno krácení plateb pro větší podniky s dotací nad 150 tisíc eur. Pokrácená částka se ale převede do Programu rozvoje venkova, takže peníze zůstanou v České republice. Menší zemědělci jsou také zvýhodňováni dalšími způsoby např. v Programu rozvoje venkova, národních podporách ale i  v podmínkách kontrol,“ popisuje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

 

Zemědělský svaz je zásadně proti zastropování

Povinné zastropování vystaví zemědělce do nekonkurenceschopného postavení, proti čemuž se Zemědělský svaz ČR ohrazuje. „Evropská unie chce zavést stropy, aby ušetřila finanční prostředky, tudíž je velmi pravděpodobně, že prostředky odebrané našim zemědělců by se nepřeváděly do našeho Programu rozvoje venkova jako tomu je nyní. Česká republika prostě o ty peníze přijde,“ uvádí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Již dnes naši zemědělci nemají stejné podmínky, především pak výši podpor, a pokud tuto nerovnost prohloubíme, tak to pro část z nich bude znamenat ohrožení jejich existence.

 

Ohroženy jsou velké podniky. A tím i živočišná výroba

Zastropování, o kterém se dnes hovoří, by dopadlo v České republice na 768 podniků (31 fyzických a 737 právnických osob) z celkového počtu přes 26,5 tis zemědělských podniků. Dotčené podniky zaměstnávají 42 % všech zaměstnanců v zemědělském sektoru. Vážně bude ohroženo 51 % chovaného skotu a 70 % z celkového počtu dojnic a také většinu chovaných prasat a drůbeže, protože právě živočišná výroba je doménou velkých podniků. Nebudou-li finance, podniky nebudou mít jak dále provozovat živočišnou výrobu a přeorientují se na nenákladnou rostlinnou výrobu. Nebude mléko, nebude maso a nebude organická hmota v půdě, ohrožena bude také biodiverzita v krajině. 

Ministerstvo zemědělství ČR chce sice zabránit zastropování, v čemž má od Zemědělského svazu ČR plnou podporu, zároveň ale hledá kompromis, a navrhuje zavést degresivitu plateb a  zároveň redistributivní platbu, což je možnost zvýšené dotace na první hektary. Zemědělský svaz ČR  ovšem apeluje na ministerstvo zemědělství, že kombinace není žádoucí. „Musíme si vybrat. Jedno, nebo druhé,“ zdůraznil Pýcha.

 Eva Fruhwirtová/Jana Sixtová