Anglicky: Effects of the Breeding Strategy Beef-on-Dairy at Animal, Farm and Sector Levels
Zdroj: Ahmed, RH, Schmidtmann, C, Mugambe, J, Thaller, G. 2025. Effects of the Breeding Strategy Beef-on-Dairy at Animal, Farm and Sector Levels, Animals, 13.
Klíčová slova: "bod, systém, chov, masná produkce"
Dostupný z: https://doi.org/10.3390/ani13132182
Termínem Beef-on-Dairy (BoD) je označován typ chovatelského systému, ve kterém jsou býci masných plemen připouštěni na dojnice s cílem produkovat telata určená pro výkrm. Kvůli nevyhovující masné užitkovosti a nižšímu poměru masa ke kostem jsou čistokrevná telata dojených plemen samčího pohlaví obvykle považována za nežádoucí produkt. Jejich tržní cena je většinou výrazně nižší než cena čistokrevných masných telat nebo kříženců. Ceny hovězího masa a souvisejících produktů stoupají a obdobný trend je očekáván i do budoucnosti. Ekonomický přínos křížení BoD se neomezuje pouze na vyšší příjmy pro farmy, ale souvisí i s vyšší oblibou produktů u spotřebitelů. Díky tomu se v posledních letech v mnoha zemích rychle zvyšuje podíl využití inseminačních dávek masných plemen skotu. BoD systém však zároveň vyžaduje pečlivé vyhodnocení struktury farmy a reprodukční výkonnosti stáda, aby se minimalizovala potenciální rizika. BoD může vést ke zvýšenému podílu obtíží při telení, což ohrožuje ziskovost v důsledku zvýšených veterinárních nákladů a ztráty mléčné užitkovosti matek. Použití býků později dospívajících plemen (např. charolais, limousin atd.) je obvykle spojováno s vyšším výskytem obtížných porodů nebo mrtvě narozených telat než použití býků ranějších plemen (např. aberdeen angus, hereford atd.). V tomto ohledu se jako velmi důležitá jeví role jednotlivých plemeníků a jejich plemenných hodnot pro snadnost telení. Při BoD je také nutné počítat s poněkud delší dobou březosti. Některé práce rovněž upozorňují na nižší podíl zabřeznutých krav při použití dávek masných plemen, ale to může souviset s faktem, že těmito dávkami jsou často inseminovány dojnice s předchozími reprodukčními problémy. Obecně platí, že užitkovost kříženců bývá vyšší než užitkovost čistokrevných rodičů. Kříženci ze systému BoD obvykle dosahují vyšších denních přírůstků a průměr mateřské populace převyšují zejména ve znacích kvality jatečného těla i kvality masa (podíl masa a kostí, intramuskulární tuk, senzorické vlastnosti masa atd.). Významný je vliv použitého masného plemene, ale také vliv plemeníka se specifickými vlohami.
Vzhledem k nestabilním cenám mléka a nízkým cenám telat dojených plemen určených k výkrmu má křížení s masnými plemeny ve většině případů pozitivní vliv na celkový zisk farmy. Ekonomická výhodnost strategie BoD však do značné míry závisí na struktuře farmy, hustotě osazení, míře plodnosti a použití sexovaného semene. Nejvhodnější strategií je využití sexovaného semene u krav s vyšší genetickou hodnotou k produkci chovných jalovic základního stáda a semene masných plemen k produkci telat určených k výkrmu s cílem maximalizovat jejich prodejní hodnotu.
Tradiční způsob produkce hovězího masa prostřednictvím extenzívního chovu krav bez tržní produkce mléka je spojován s vysokými emisemi skleníkových plynů. Díky vyšší růstové schopnosti kříženců BoD je možné dosáhnout optimální porážkové hmotnosti za kratší dobu, což vede k podstatně nižším enterickým emisím metanu a v konečném důsledku ke snížení emisí na 1 kg vyprodukovaného masa. Rovněž bylo zjištěno, že k maximálnímu snížení emisí skleníkových plynů dochází ve stádě, kde je 20 % dojnic zapouštěno sexovaným semenem a zbývající část stáda je křížena s býky masných plemen.
