Anglicky: Effects of Different Straw Return Methods on Farmland Carbon Footprint and Water Footprint
Zdroj: Hua, L, Gao, Y, Li, D, Yang, Z, Liu, Z. 2025. Effects of Different Straw Return Methods on Farmland Carbon Footprint and Water Footprint. Agriculture, 15 (73).
Klíčová slova: "navracení slámy; organický uhlík rozpuštěný v půdě; organický dusík rozpuštěný v půdě; uhlíková stopa; vodní stopa"
Dostupný z: https://doi.org/10.3390/agriculture15010073
Problematika obsahu uhlíku v půdě se řeší na národní i mezinárodní úrovni stále intenzivněji. V České republice je problematika nadmíru aktuální v souvislosti s výrazným úbytkem živočišné výroby, která je zásadním zdrojem živin a organického uhlíku v půdě prostřednictvím aplikace statkových hnojiv.
Nedostatečnost tohoto klasického cyklu je alternativně nahrazována aplikací slámy a dolších typů posklizňových zbytků do půdy. Z tohoto pohledu je navracení slámy agrotechnické opatření, které ovlivňuje půdní prostředí. Autoři v publikovaném článku prezentují výzkum různých metod aplikace kukřičné slámy a kvantifikaci jejich vlivu na životní prostředí.
V rámci výzkumu byl proveden dvouletý polní experiment porovnávající různé metody navracení slámy do půdy:
- Bez aplikace slámy (CK),
- Přímá aplikace slámy (SR)
- Aplikace zaoráním (ISR).
Výsledky ukázaly, že při využití přímé aplikace došlo ke zvýšení obsahu organického uhlíku v půdě o 21,7~25,8 %) a organického dusíku o 8,5~43,8 % ve srovnání s variantou bez aplikace slámy. V případě zaorání se ve srovnání s variantou bez aplikace výrazně zvýšil obsah organického uhlíku (13,1~33,0 %) i dusíku (14,2~50,8 %). Oba způsoby aplikace měly pozitivní vliv na výnos kukuřice i růstové parametry, jako je index listové plochy (LAI), průměr stonku, celkový výnos biomasy i zrna. Z hlediska vlivů na životní prostředí snížila metoda se zaoráním emise N2O a celkovou uhlíkovou stopu (CF) i vodní stopu (WF). Konkrétně se uhlíková stopa a vodní stopa v při zaorání slámy v roce 2023 snížily o 12,0 %, respektive o 9,1 %. Korelační analýza ukázala, že klíčovými faktory těchto environmentálních přínosů byly rozpuštěný organický uhlík a rozpuštěný organický dusík.
Výsledky okázaly, že přímá aplikace slámy má pozitivnější vliv na výnos stonků a listové plochy, zatímco metoda se zaoráním pdporuje více výnos zrna a objem kořenového systému.
Výsledkem pokusů je, že aplikace slámy se zaoráním podporuje nejen akumulaci biomasy kukuřice, ale také účinně zmírňuje emise uhlíku a spotřebu vody na zemědělské půdě.
V rámci objektivizace výsledků je nutné dodat, že pokusy byly realizovány na konkrétní lokalitě v konkrétních půdních a klimatických podmínkách. Nebylo tudíž zatím potvrzeno, že na jiných stanovištích by bylo dosaženo stejných výsledků.
