Anglicky: Exploring how milk production, body weight and body condition dynamics affect reproductive success after artificial insemination in dairy goats

Zdroj: Gafsi, N, Martin, O, Bidan, F, Grimard, B, Puillet, L. 2025. Exploring how milk production, body weight and body condition dynamics affect reproductive success after artificial insemination in dairy goats, Theriogenology, 234.

Klíčová slova: "produkce mléka, reprodukční vlastnosti koz, kondiční scóre"

Dostupný z: https://doi.org/10.1016/j.theriogenology.2024.12.005


Význam kondice pro chovná zvířata je všeobecně známý. Snahou každého chovatele by mělo být udržování kondičního scóre v optimu ideálně v průběhu celého roku. Negativní vliv na zhoršování kondice má především vysoká užitkovost laktujících zvířat ve fázích rozdoje a vrcholu laktace. Naopak větší sklon k tučnění mají zvířata při ukončování laktace a v období stání na sucho. V této fázi je třeba upravit především energetickou složku krmné dávky a zamezit tvorbě depotního tuku. Autoři tohoto příspěvku využili data dvou francouzských farem za 15leté období a samostatně pomocí matematicko-statistických modelů hodnotily kozy na první laktaci a kozy na vyšších laktacích. U koz na první laktaci uvádějí jako nejvýznamnější faktor ovlivňující úspěšnost zabřeznutí po inseminaci výši denní dojivosti. U koz na vyšších laktacích neprokázaly statisticky významnou souvislost mezi aktuální produkcí mléka, kondičním scóre a jejich zabřezáváním. Jako významné faktory uvádí perzistenci laktace, žravost zvířat a jejich rychlost navyšování tělesné hmotnosti. Ze závěrů práce vyplývá, že jako nejdůležitější autoři článku považují u koz průběh laktační křivky. Zvířata s vysokou perzistencí laktace nejsou vhodná k zapouštění prostřednictvím inseminace, protože upřednostňují produkci mléka před reprodukcí. U koz s nízkou perzistencí laktace je situace opačná – snadněji zabřezávají. Jako limitující uvádějí hodnotu kondičního scóre 2,5. Pokud je kondice pod touto hodnotou, úspěšnost zabřeznutí významně klesá.                

Zpracoval/a: doc. Ing. Radek Filipčík, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, radek.filipcik@mendelu.cz