Anglicky: Carbon Footprint of Milk Processing—Case Study of Polish Dairy
Zdroj: Wróbel-Je˛drzejewska, M, Klepacka, AM, Włodarczyk, E, Przybysz, Ł. 2025. Carbon Footprint of Milk Processing—Case Study of Polish Dairy. Agriculture, 15 (62).
Klíčová slova: "pracování mléka; emise skleníkových plynů; uhlíková stopa; udržitelná produkce"
Dostupný z: https://doi.org/10.3390/ agriculture15010062
Problematika ,,uhlíkové stopy“ se stává důležitým aspektem při obchodování zemědělských komodit. Vzhledem k jednotnému evropskému trhu se bude stále více týkat i pro českých producentů, včetně producentů mléka a mléčných výrobků.
Ve vědeckém časopise Agriculture byl publikován zajímavý článek o stanovení uhlíkové stopy výroby mléčných výrobků v Polsku. Byly analyzovány výrobní a technologické procesy a stanoveny jejich měrné výrobní emise ovlivňující uhlíkovou stopu produktu.
Zjištěná uhlíková stopa výroby se pohybovala v rozmezí 0,340 – 0,448 kgCO2eq.kg-1 (v průměru byla 0,367 kgCO2eq.kg-1). Průměrné emise skleníkových plynů spojené s výrobou pocházely převážně z nepřímých emisí (spotřeba energií). Při výpočtu počítali autoři s následujícími převzatými hodnotami měrných emisí energií:
- 2.66 kgCO2eq.l-1 motorové nafty
- 1.56 kgCO2eq.kg-1 LPG
- 0.2 kgCO2eq. kWh-1 pro zemní plyn,
- 0.685 kgCO2eq. kWh-1 elektřiny.
Dalšími významnými faktory ovlivňujícími měrné emise je chov dojnic (zejména emise metanu z jejich metabolizmu), chlazení a skladování mléčných výrobků a doprava mléka a mléčných výrobků.
V závěru autoři uvádějí, že posouzení uhlíkové stopy vyžaduje zohlednění celé řady aspektů, například stanovení emisí souvisejících s výrobou a spotřebou energie na farmách, logistikou a distribucí produktů nebo například emise generované při používání a likvidaci obalů.
Ve studii autoři kvantifikují zajímavé zjištění, že zvýšení měsíčního objemu výroby o přibližně 12 % vede ke snížení měrné uhlíkové stopy přibližně o 18 %.
Získaná data naznačují potřebu zaměřit se v budoucnu na klíčové oblasti, jako je efektivní využívání zdrojů v chovu skotu, snižování emisí metanu z trávicího traktu zvířat a optimalizace procesů souvisejících s nakládáním s hnojem.
Jako významný nástroj pro dekarbonizaci mlékáren autoři uvádějí využívání obnovitelných zdrojů energie.
