Anglicky: Resilient agriculture: water management for climate change adaptation in Lower Saxony
Zdroj: Cotera, RV, Egerer, S, Nam, C, Lierhammer, L, Moors, L, Costa, MM. 2024. Resilient agriculture: water management for climate change adaptation in Lower Saxony, Journal of water and climate change, 15 (3).
Klíčová slova: "zemědělství, změna klimatu, adaptační opatření, vodní hospodářství, efektivita zavlažování, modelování dopadů, emise skleníkových plynů"
Dostupný z: https://iwaponline.com/jwcc/article/15/3/1034/100563/Resilient-agriculture-water-management-for-climate
Zemědělství v Evropě, včetně Dolního Saska, čelí rostoucím výzvám způsobeným klimatickou změnou, zejména častějšími a intenzivnějšími epizodami sucha a vlnami veder. Studie se zaměřuje na hodnocení čtyř adaptačních opatření, která navrhli místní aktéři, a to prostřednictvím nového hydrologického modelu v oblasti Uelzen, Německo. Mezi zkoumaná opatření patří změna pěstovaných plodin, zvyšování efektivity zavlažování, podpora tvorby humusu a umělé doplňování podzemních vod. Výsledky ukazují, že nejefektivnější opatření je změna plodin – toto opatření může do konce století snížit spotřebu vody pro zavlažování a energetické nároky až o 20,7 %, snížit náklady o 19,1 % a emise o 26,6 %, přičemž se může zvýšit hladina podzemní vody až o 284,85 mm.
Zlepšení efektivity zavlažování a podpora humifikace rovněž přinášejí pozitivní efekty, i když v menším rozsahu. Naopak umělé doplňování podzemní vody se ukázalo jako nevhodné pro danou oblast, protože nemá měřitelný vliv na hladinu vodonosné vrstvy, potřebu zavlažování ani náklady. Studie rovněž upozorňuje na to, že úspěšná adaptace v zemědělství by měla být podpořena širší transformací energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Pokud bude dosaženo cíle dekarbonizace elektřiny do roku 2050, může mít adaptace v zemědělství i výrazný zmírňující efekt na klimatickou změnu. Navrhované další výzkumy se zaměřují na ekonomické stimuly pro zemědělce a vytvoření nových, udržitelných osevních postupů, které by zohlednily jak ekologické přínosy, tak ekonomické dopady na místní zemědělskou ekonomiku.
Studie jasně ukazuje, že změna pěstovaných plodin představuje nejúčinnější adaptační strategii vůči dopadům klimatických změn v zemědělství. V kontextu České republiky lze tyto poznatky využít k navržení vhodných osevních sledů s nižší náročností na vodu a energii. Současně by měla být podpořena efektivnější zavlažovací technika a tvorba humusu. Tyto kroky mohou přispět k větší odolnosti českého zemědělství, snížení emisí a efektivnímu hospodaření s vodními zdroji.
