Anglicky: Landscape perspectives for agroecological weed management. A review
Zdroj: Boinot, S, Alignier, A, Storkey, J. 2024. Landscape perspectives for agroecological weed management. A review, Agronomy for sustainable development, 44 (1).
Klíčová slova: "biologická regulace; biodiversita; plevelová společenstva; regulace"
Dostupný z: DOI 10.1007/s13593-023-00941-5
Tváří v tvář krizi vymírání biologické rozmanitosti a klimatickým změnám je naléhavě potřeba hledat alternativní přístupy k výrobě potravin. Desítky let chemické regulace plevelů vedly k dramatickému poklesu rozmanitosti plevelů, což mělo negativní dopady na biodiverzitu agroekosystémů. Zjednodušení osevních systémů a vývoj odolnosti vůči herbicidům vedly k dominanci malé skupiny konkurenčních druhů plevelů, což vyžaduje udržitelnější přístup, který bere v úvahu nejen početnost plevelů, ale také rozmanitost a složení společenstev. Agroekologické systémy regulace plevelů zahrnuje využití ekologických procesů ke snížení negativních dopadů plevelů na produktivitu a k maximalizaci biodiverzity. Současné výzkumné úsilí v oblasti agroekologického řízení plevelů je však z velké části zakořeněno v agronomii a praktických polních zemědělských metodách. Naproti tomu příspěvky zásahů na úrovni krajiny k agroekologickému řízení plevelů jsou z velké části neprozkoumané (např. zásahy k podpoře opylovačů a přirozených nepřátel nebo sekvestrace uhlíku). Zde přehledně shrnujeme současné znalosti o vlivu krajiny na vlastnosti plevelových společenstev (abundance,) a predaci semen (klíčový faktor v agroekologických systémech regulace plevelů). Dále diskutujeme ekologické procesy, které stojí za vlivy krajiny, jejich interakci s přístupy uvnitř polí a důsledky změn v měřítku krajiny pro agroekologické řízení plevelů. Významné je, že jsme zjistili, že:
(1) kontext krajiny vzácně ovlivňuje celkovou abundanci plevelů;
(2) konfigurační více než kompoziční heterogenita krajin je spojena s vyšší alfa, beta a gamma rozmanitostí plevelů;
(3) důkazy o vlivech krajiny na predaci semen plevelů jsou v současnosti omezené;
(4) nejčastější interpretací vlivů krajiny na vlastnosti plevelových společenstev je přesun rostlin z okolních biotopů, zatímco mnoho dalších ekologických procesů je opomíjeno. Pozoruhodné jsou změny plevelových společenstev z pohledu dlouhodobého působení těchto faktorů. Plevelová společenstva jsou stabilnější a vyrovnanější.
Vlastnosti plevelů v agroekosystémech a jejich biologická regulace na úrovni krajiny jsou stále špatně pochopeny. Doporučujeme tyto otázky řešit, aby bylo možné lépe integrovat agroekologické řízení plevelů do řízení krajiny, což by mohlo přispět k posunu směrem k řízení farem v širších prostorově-časových měřítkách než pouze na jednotlivých polích v jedné sezóně. Ovšem ukazuje se, že tyto systémy nejsou vždy efektivní především v intenzivně pěstovaných plodinách, kdy je nutné v ředě případů využít systémy integrované regulace plevelů s využitím cílených aplikací herbicidů.
