Anglicky: Two years of precision livestock management: harnessing ear tag device behavioral data for pregnancy detection in free-range dairy cattle on silage/hay-mix ration
Zdroj: Cavallini, D, Giammarco, M, Buonaiuto, G, Vignola, G, De Matos Vettori, J, Lamanna, M, Prasinou, P, Colleluori, R, Formigoni, A, Fusaro, I. 2025. Two years of precision livestock management: harnessing ear tag device behavioral data for pregnancy detection in free-range dairy cattle on silage/hay-mix ration, Frontiers in Animal Science, 6.
Klíčová slova: "chov, plf"
Dostupný z: doi.org/10.3389/fanim.2025.1547395
V současném chovu dojnic je pro udržení ziskovosti a zajištění dobrých životních podmínek stáda zásadní optimalizace reprodukční výkonnosti. Pro řešení tohoto problému a zvýšení produktivity i ziskovosti se jako slibné jeví využívání možností precizního chovu hospodářských zvířat (PLF). PLF využívá nejmodernější technologie, mezi které patří i ušní senzory, které v reálném čase od zvířat ve všech fázích produkce zaznamenávají různá behaviorální data, mimo jiné i dobu přežvykování a ležení. Tyto znaky si získávají stále větší pozornost pro svůj potenciál neinvazivně a v reálném čase sloužit jako relativně spolehlivé indikátory včasné detekce březosti. Změny v době přežvykování mohou dále sloužit jako včasné ukazatele potenciálních zdravotních problémů, suboptimální stravitelnosti krmné dávky nebo stresorů ve stádě. Naměřené výkyvy v době přežvykování mohou poukazovat na změnu kvality, konzistence nebo příjmu krmiva a umožní provedení úprav krmných dávek s cílem optimalizovat funkci bachoru a celkové zdraví krav. Cílem práce bylo využít data z ušního akcelerometru identifikaci odchylek v době přežvykování a ležení jako indikátoru pro včasnou indikaci zabřeznutí dojnic.
Do studie bylo zařazeno celkem 291 dojnic holštýnského plemene. Přežvykování a aktivita byly sledovány pomocí systému Smartbow. Ten umožňuje podrobné vyhodnocování různých aspektů chování zvířat, včetně sledování polohy zvířat v reálném čase, doby strávené v různých zónách, přežvykování a posturálního chování (stání a ležení). U každé krávy byly zaznamenávány údaje o době přežvykování, stání a ležení v minutách denně. Doba sledování a záznamu dat byla třicet dva dní po umělé inseminaci, kdy byla pomocí ultrazvuku zjišťována březost.
Z výsledků vyplývá, že krávy po uplynutí experimentálního období zjištěné jako březí (pozitivní) strávily více času ležením, a to zejména v období mezi 18. a 25. dnem, kdy u přeběhlých dojnic (negativních) nastávala říje. Doba ležení byla také významně závislá na ročním období. Nejvyšší doba ležení byla zaznamenána na podzim, zatímco nejnižší v létě. Co se týká doby přežvykování, v období 0 až 16 dnů po inseminaci zaznamenaly negativní dojnice vyšší dobu přežvykování než dojnice později identifikované jako březí. Podobně jako u doby ležení, doba přežvykování byla vyšší na podzim než v létě. Pokud tedy u jedné dojnice došlo zejména okolo 9. až 10. dne po inseminaci ke zvýšenému přežvykování a mezi 18. a 25. dnem ke snížení doby ležení, taková dojnice byla poměrně přesně identifikována jako přeběhlá. Tato studie ukazuje, že zařízení PLF, konkrétně senzory pro monitorování doby přežvykování a doby ležení, poskytují cenné a prakticky využitelné údaje v reálném čase pro hodnocení reprodukčního stavu dojnic.
